Galega officinalis / JESTŘABINA LÉKAŘSKÁ
V léčivých herbářích můžeme jestřabinu nalézt již v 16.století. Z účinných látek obsahuje deriváty guanidinu (galegin), flavonoidy, aminokyseliny, steroly, třísloviny, alkaloidy. Z alkaloidů obsahuje alkaloidy chinazolinové, ale jejich obsah silně kolísá v listech. Nejznámější v lidovém léčitelství je její užívání u diabetiků.
LÉČITELSTVÍ:
Sbírá se kvetoucí nať bez plodů a silnějších stonků, a to na začátku kvetení, nejlépa brzo po poledni. Nať se ořezává v délce asi 20cm. Rostlina dává i dvě úrody do roka. Nať se suší na stinném místě nebo při umělém sušení za teplot do 50°C. Droga snižuje hladinu cukru v krvi u diabetu II. typu, zvyšuje činnost mléčných žláz a působí močopudně.
Protože však účinek jestřabiny je obvykle jen slabý, více se jí užívá ve směsích. Ovšem je třeba důrazně uvést, že diabetici mohou jestřabinu či výtažky z ní užívat pouze po souhlasu lékaře, jinak ne. Lékař musí zkontrolovat, zda je možné tuto léčivou rostlinu užívat s ostatními léky snižujícími hladinu glukózy v krvi. Musí sledovat reakci pacienta na možné začlenění přípravků z jestřabiny do jeho životosprávy. Jestřabina se dává především do čajů pro kojící maminky, neboť podporuje tvorbu mateřského mléka. Dále se uplatňuje v čajích na cukrovku, neboť snižuje hladinu krevního cukru. Má močopudné a potopudné účinky.
Způsob použití: Čerstvá nebo sušená nať se připravuje formou nálevu. Pijí se 3-4 šálky denně. Obvykle se užívá ve směsích. V čajích pro kojící matky bývá kombinována s fenyklem, peťourem, anýzem, kopřivou, meduňkou. V malém množství je poměrně bezpečná, ve velkém množství ale jedovatá.
Pěstuje se poměrně snadno, roste takřka v každé půdě, vyhovuje jí slunné až polostinné, teplé a vlhké místo. Vzhledem k poněkud neuspořádanému růstu se hodí spíše do přírodních částí zahrady.